Drobná kriminalita

Těsně před koncem loňského roku přišel ministr spravedlnosti na tiskové konferenci s plánem na zpřísnění postihu drobné kriminality. Neznám sice podrobnosti tohoto záměru, ale některé návrhy, které se objevily ve sdělovacích prostředcích, ve mně budí nedůvěru. Zejména uvedená zásada „třikrát a dost“ je poněkud neurčitá. Proč zrovna třikrát a ne dvakrát, čtyřikrát a tak dále? Patrně se tímto způsobem přejímá určitá část již projednávaného návrhu Ústeckého kraje na úpravu některých přestupků, který však s ohledem na politické tlaky nemá šanci na úspěch, otázkou však zůstává, v jakém časovém rozmezí mají být jednání spáchána, zejména když by měla být stanovena lhůta pro zahlazení přestupků. K zahlazenému přestupku totiž nelze přihlížet a nemohlo by se tedy jednat o přečin, neboť by chyběla podmínka právě předchozího postižení pro přestupek. Proto by přicházel do úvahy zřejmě postih jen v případě, že by se pachatel dopustil stejného jednání opakovaně do jednoho roku.

     Otázkou přitom je, zda a případně do jaké míry pan ministr svůj návrh konzultoval s odborníky a zda nejde pouze o snahu po určitém zviditelnění a zvýšení popularity. Nějak mi totiž nejde na rozum, že pan ministr volá po zvýšení kriminalizace jednání, která byla dosud postihována jen jako přestupky, což pochopitelně povede v případě prosazení tohoto návrhu ke zvýšení počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody, když ještě nedávno naopak tvrdil, jak máme přeplněné věznice a zahlcené soudy a že je s tím něco třeba dělat. Že budou v těchto případech ukládány výchovné tresty? Nemylte se, velmi významnou část osob ve výkonu trestu tvoří právě osoby, jimž byly přeměněny tresty obecně prospěšných prací, peněžité tresty či tresty podmíněně odložené a v poslední době i tolik popularizované tresty domácího vězení. Ne, nebojte se, na náramky pro sledování těchto domácích vězňů stále nejsou peníze a asi jen tak nebudou, to víte, vláda rozpočtové zodpovědnosti či šetřící vláda, fakticky však vláda pouze škrtající, na takovéhle výstřelky módy peníze nemá a nedá, i když si ten zákon schválila.

     Když jsme u toho schvalování, nový trestní zákoník skutečně omezil možnost trestního postihu opakovaných drobných krádeží. Na tuto skutečnost řada odborníků již před jeho přijetím upozorňovala, leč marně. Takže i tady bych varovala před objevováním Ameriky. Spíše by mělo jít o podrobný rozbor celé situace, aby nedošlo k nějaké populistické změně nedávno přijatého trestního zákoníku. Mám ovšem poznámku týkající se ministrovy snahy o údajné zavedení nové možnosti posuzovat dosavadní majetkové přestupky jako trestné činy u opakovaného páchání těchto přestupků. Nevím, co je tímto novým pojetím míněno, protože takovýto postup je možný a běžný už dnes. Pokud jsou splněny podmínky, jde o příslušný trestný čin majetkové povahy i v současné době, přičemž ovšem v současné době není pro pachatel žádný problém dostat se z jednoho místa republiky na druhý během krátké doby a zase zde spáchat nějaké protiprávní jednání a řada jich to i dělá. I přesto, že žijeme v době počítačů a sledovacích kamer či jiných podobných vymožeností, mnohdy se o tom, že někdo se někde tohoto jednání dopustil, dozví orgány činné v trestním řízení až se značným zpožděním.

     Zde by podle mého soudu opravdu mohl být nápomocen navrhovaný registr přestupků, i když v těchto případech se rovněž dozví příslušné orgány až o skončených věcech, nikoliv o zahájení řízení. To bude vyžadovat spíše důslednější a dokonalejší propojení příslušných systémů naší policie.  Na druhou stranu však nevidím důvod, který by bránil tomu, aby přestupky byly samostatně evidovány u dosavadního Rejstříku trestů, který má své zázemí a zkušenosti. Vznikl by tak jednotný systém rejstříku přestupků a trestů, což by mohlo usnadnit orientaci a ušetřit čas i peníze zejména orgánům činným v trestním řízení. Možná by to bylo levnější a logičtější než zavádět samostatný nový registr přestupků. Ovšem jak uvedl sám ministr spravedlnosti, návrh v příštích dvou měsících má jít teprve do vlády. Může tedy ještě doznat řady změn a bude i čas na určitou analýzu některých kroků.