Dvě tváře současné krize

        Počátkem února se na internetových stránkách objevila statistika společnosti Creditreform, týkající se insolvenčních návrhů. Nejsou tak podstatná samotná čísla týkající se počtu podaných návrhu na zahájení insolvenčních řízení, jako spíše porovnání těchto čísel s uplynulými roky. Toto porovnání je pak nejen důvodem k zamyšlení, ale zejména by mělo být podnětem pro politiky a ekonomy. Jen namátkově lze z této statistiky zdůraznit následující fakta: v lednu roku 2010 stoupl počet insolvenčních návrhů u fyzických osob více než trojnásobně. O oddlužení v lednu 2010 požádalo 435 osob, pouze v 297 případech bylo oddlužení povoleno. Pokud se týče firemních bankrotů počet insolvenčních návrhů v roce 2008 činil 106, v roce 2009 296 a v roce 2010 již 348 -za měsíc leden (Ze zprávy společnosti Mediafax zveřejněné prostřednictvím internetu).

       Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o první měsíc letošního roku, jsou uvedená čísla přímo děsivá. Tato čísla navíc v sobě nezahrnují případy, kdy fyzické osoby jsou  předlužené, avšak o osobní bankrot nepožádaly z nejrůznějších důvodů. Ať již proto, že nemají finanční prostředky na to, aby o oddlužení požádaly, neboť i za toto se musí platit, minimálně někomu, kdo pomůže návrh na oddlužení sepsat, nebo proto, že nemají majetek či příjmy, aby mohly uspokojit své věřitele do výše povinné části, kterou tito musí být uspokojeni, pokud je oddlužení povoleno. A protože těmto lidem banky žádné prostředky nepůjčí, neboť se okamžitě dostávají do registru dlužníků a nikdo jim ani případné půjčky ze stejného důvodu nezkonsoliduje, a to i přes výrazné reklamy na poskytnutí této služby, nezbývá těmto lidem v podstatě nic jiného, než obracet se na nebankovní sektory slibující úvěry kdekomu bez zajištění, avšak na lichvářský úrok. Byť lichva je u nás trestným činem, nikdo však tyto odpovědné osoby trestně nestíhá a osobně nevím o žádném takovémto případu, který by se dostal před soud. Nebo snad úvěr, kde repo sazba činí u celé řady těchto společností i 70 procent a žadatel o úvěr tak ze 150 000 úvěru , dostane pouze 70 000,- Kč, avšak splácet musí 150 000,- Kč, je zcela v pořádku?

        A druhá stránka? Jistá společnost připravila podnikatelský záměr, podložený nejen smlouvami na koupi výrobních hal, ale i smlouvami na dodávky surovin, a co víc i smlouvami o smlouvě budoucí na odběr vyrobeného zboží na 100 procent plánové výroby. Jednalo se o podnikatelský záměr, který byl ekologický na výrobu ekologického paliva z produktu slámy. Tento projekt nejenže by pomohl četným zemědělcům s odkupem slámy, ale navíc plánoval zaměstnat i dalších nejméně 30 zaměstnanců, a to v oblasti, kde je nedostatek pracovních příležitostí. Chyběly však finanční prostředky. Přes opakované žádosti u několika bank, ani jedna nevyhověla této žádosti a úvěr neposkytla. Podnikatelský záměr se v důsledku tohoto nemohl uskutečnit, zemědělci přišli o zisky a občané o pracovní příležitosti.

      Na základě těchto skutečností je třeba položit si několik otázek. Zná  naše vláda skutečný stav dopadu krize na občany a pokud ano proč nepřijme opatření k řešení této situace. Dále proč nejsou důsledně uplatňovány zákony, zejména v postihu lichvy. A konečně proč ze strany bank není dostatečná podpora pro podnikatele.