Exekutoři v České republice

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, který se zkráceně nazývá exekuční řád, nabyl účinnosti dne 1. května 2001. Jak je u nás nikoliv dobrým zvykem, byl už od té doby pětatřicetkrát novelizován, což z něj činí ne-li rekordmana v počtu novel, tak alespoň výrazného aspiranta na jednu z vedoucích příček v tomto směru. O tom, že tyto novely nebyly vždy ku prospěchu věci a že nás čeká ještě řada dalších novel, netřeba přitom pochybovat.

     Za těch několik let, co soudní exekutoři působí, si dokázali vybudovat docela slušně špatnou pověst. Je však třeba říci objektivně, že na tom mají zásluhu především velké exekutorské úřady, které zaměstnávají řadu pracovníků a působí spíše doslova jako továrny na peníze. Mnohdy nedbají na žádné etické předpisy a nenechávají se mýlit zpravidla ani zákony, i když jsou natolik pružné, až přímo kaučukové, jako ty naše. Také už se stalo, že některé exekutory bylo nutno odvolat nebo byla proti ním vedena kárná řízení. Může se stát každému z nás, že se se soudním exekutorem anebo s jeho pracovníky setkáme, ať již jako povinní nebo naopak jako oprávnění potřebujeme jejich služby, zejména když se nemůžeme domoci svých nároků.

      Všichni soudní exekutoři jsou povinně sdruženi v samosprávné Exekutorské komoře, která má sídlo v Brně. Státem je každý soudní exekutor pověřen exekutorským úřadem, tedy oprávněním provádět exekuce a další činnost podle exekučního řádu. Úřad má zásadně sídlo v obci, ve které sídlí některý z okresních soudů a podle tohoto soudu se i nazývá. Seznam exekutorů je možno najít na internetu, například právě na stránkách Exekutorské komory. Zaměstnanci exekutora mohou vykonávat jednotlivé úkony podle exekučního řádu pouze na základě písemného pověření, které jim musí tento exekutor udělit. Toto pověření by měli tito pracovníci vždy předložit sami, pokud tak neučiní, důsledně na jeho předložení trvejte při každém jednání.

     Těmito zaměstnanci mohou být exekutorští koncipienti, exekutorští kandidáti, vykonavatelé exekutora či další zaměstnanci. V řízení je možno namítat vyloučení exekutora či jeho zaměstnanců, pokud mají nějaký poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jeho zástupcům, a je tedy možno pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem pro jejich vyloučení však nemohou spočívat  v jejich  postupu v příslušném exekučním řízení. Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora a musí být o tomto právu exekutorem poučeni. Námitku podjatosti je nutno uplatnit do 8 dnů  od doručení vyrozumění o zahájení exekuce. O vyloučení exekutora rozhoduje vždy příslušný exekuční soud, tedy soud, který rozhodl o pověření exekutora,  o vyloučení zaměstnanců příslušný exekutor.

     Při výkonu exekuční činnosti mají exekutoři řadu práv, například mohou požádat Policii České republiky o ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky. Mohou si vyžadovat písemně zprávy o majetkových poměrech povinného od soudů, notářů, různých právnických a fyzických osob a různých orgánů státní správy a samosprávy, případně mohou vyžadovat jiné údaje, které považují za potřebné k vedení exekuce. Pro zajímavost upozorňuji i na oprávnění exekutora vyžadovat od vydavatelů tisku oznámení jména osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.

    Exekuci vede až na výjimky stanovené zákonem exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný  a který je zapsán v rejstříku  zahájených exekucí. Tento rejstřík je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo a údaje do něj zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tento rejstřík je neveřejný a údaje z něj se vymažou po pětadvaceti letech.