Justice, policie a právo

07.07.2009 09:27

 

    Dnes (tj. 7. 7. 2009) mě v novinách zaujaly dva články, které spolu nepřímo souvisejí – v deníku Právo článek „Vrchní žalobci se bouří proti rušení poboček v Brně a Ostravě“ a rozhovor Haló novin s poslancem KSČM Zdeňkem Maršíčkem „Generační výměna práci policie ublížila“. Tento rozhovor se sice týká Policie ČR, ale měl by se vztáhnout i na státní zastupitelství a soudy obecně. I zde přitom dochází k odchodu zkušených starších právníků, kdy na jejich místa nastupují noví , nezkušení, ale silně ambiciózní lidé, kteří jsou zpravidla silně pravicově zaměření. Není se čemu divit – jsou placeni státem a snaží se mnohdy (samozřejmě jsou i výjimky) tyto peníze zasloužit.  Na kvalitě celého trestního řízení se přitom podílejí i sami státní zástupci, kteří činnost policie dozorují. Měli by se účastnit zejména neodkladných úkonů nebo i výslechu obviněných a svědků, což se však děje zcela výjimečně. Samozřejmě lze souhlasit s tím, že opakované reorganizace policie se negativně podílejí na její činnosti a nízké výkonnosti, neboť každá reorganizace přináší Policii ČR více papírování a formalismu, což jí ubírá čas na objasňování trestné činnosti. Přes veškeré tzv. reorganizace přitom není vidět, že by skutečně došlo ke snížení počtu policejních funkcionářů (spíše naopak).

 

     V článku o zrušení poboček Vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě mě pro změnu zarazila jiná skutečnost. Pro Čechy působí jedno Vrchní státní zastupitelství v Praze a nikdo proti tomu nic nenamítá. Nežádá o zřízení poboček někde v sídlech krajských měst, nenamítá nic proti dojíždění na příslušná oddělení Policie ČR. Jinak tomu je na poměrně menší Moravě – skutečně, jak odůvodnit existenci dvou expozitur Vrchního státního zastupitelství v Olomouci? Toto zastupitelství je přitom prakticky ve středu Moravy, přičemž změna se má týkat celkem osmi státních zástupců!  Je sice z jejich hlediska pochopitelné, že nechtějí dojíždět a přijít o svou určitou volnost a samostatnost, ale z hlediska společenského zájmu organizační i finanční důvody výrazně svědčí ve prospěch tohoto postupu. Z celého článku přitom vůbec ovšem nevyplývá, zda a případně jak byla hodnocena efektivita práce uvedených poboček.

 

    Pokud se tedy bude hodnotit práce policie a státních zastupitelství, je třeba ji hodnotit ve vzájemném kontextu, neboť se ovlivňují navzájem, přičemž jejich cíle by měly být stejné – včasné odhalení pachatelů trestné činnosti a jejich postavení před soud.

—————

Zpět