Kam se ubírá naše trestní právo

Dne 31. 12. 2009 přestane platit dosavadní, mnohokrát novelizovaný, trestní zákon z roku 1961 a začne platit nový trestní zákoník. Snad charakteristickým pro české právo je to, že ještě předtím, než nabyl účinnosti, musel být novelizován. A tato novela zrušila jednu ze základních změn – snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, která nebyla shledána důvodnou.

    Pokud si však přečteme celý tento nový trestní zákoník, je nutno konstatovat, že příliš nových jiných myšlenek nepřináší. Alespoň na to, jak dlouho se na nový trestní zákoník čekalo, kolikrát se již tvrdilo, že bude přijat a co vše v něm bude nového, skutečných změn je v něm pozoruhodně málo.

    Změny jsou totiž sice četné, ale spíš kosmetické. Prakticky dochází pouze k přečíslování ustanovení trestných činů a došlo ke změně důrazu z majetkové trestné činnosti na trestnou činnost proti životu a zdraví, u některých trestných činů se poněkud změnil jejich popis a výše trestů. Občas se sice objeví i některé nové trestné činy, například zabití, ale zůstává otázkou, zda nebudou hlavně zpočátku přinášet spíše problémy.

     Takže co nového trestní zákoník přináší? Jde zejména o rozdělení trestných činů na závažnější zločiny a méně závažné přečiny. Namísto společenské nebezpečnosti trestných činů se bude přihlížet k jejich protiprávnosti a škodlivosti. Ani další změny nejsou zrovna přes velká očekávání důvodem k radosti. Nový trest domácího vězení – jeden z klíčových pilířů nového zákona, který měl přinést velké snížení počtu osob ve věznicích a tím i snížení finančních nákladů spojených s výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody – bude mít velmi rozpačitý rozjezd. Na náramky, které měly vězně sledovat, nejsou peníze, zatím nejsou ani známy žádné termíny pro jejich zavedení ani na jejich pořízení nebylo vypsáno výběrové řízení. Zatím by prý měla jejich výkon kontrolovat příslušná střediska Probační a mediační služby ČR, ovšem diplomaticky řečeno, lze o efektivitě tohoto postupu s úspěchem pochybovat. Nebo si někdo skutečně myslí, že i přes určité posílení těchto středisek budou schopna tyto tresty efektivně kontrolovat?

     A tak celkově nelze říci, že by vynaložené úsilí a doba, které  této změně byly věnovány, odpovídaly výsledku, který máme k dispozici. A k tomu je na závěr nutno dodat, že některé trestné činy za určitých podmínek přestanou být trestné, například řízení motorových vozidel bez řidičského oprávnění či některé drobné krádeže. Některé odsouzené věci proto bude nutno přezkoumat a buď bude rozhodnuto, že se uložený trest nevykoná anebo že se poměrně krátí, u neskončených věcí bude nutno řízení buď zastavit nebo postoupit jako přestupek.

     Vzpomínám si na setkání se zástupci švédské prokuratury koncem 90. let v Praze na semináři, který se uskutečnil k otázce korupce, kdy nám tito zástupci opakovaně sdělovali, jakou máme moderní úpravu zakotvenou v trestním zákoně z roku 1961 týkající se právě úplatkářství a dá se říci, že nám tuto právní úpravu záviděli. V tomto směru je nutno položit si otázku, zda všechny změny jsou vždy opodstatněné a důvodné a zda se i naše trestní právo ubírá tím správným směrem.