Příkaz k úhradě nákladů exekuce

Náklady exekuce stejně jako náklady oprávněného při jejím skončení stanoví exekutor                  v samostatném rozhodnutí, kterým je právě příkaz k úhradě nákladů exekuce.  Tento příkaz musí mít náležitosti uvedené v exekučním řádu (§ 88).

     Především musí být uvedeno, který exekutor exekuční řízení vedl a kterým soudem ho tím pověřil. Musí být označen i exekuční titul a orgán, který ho vydal, nebo osoba, která ho vydala, čímž se rozumí příslušné soudní rozhodnutí, rozhodčí nález atd. Dále zde musí být dostatečně konkrétně uvedeno označení oprávněného, tedy osoby, která návrh na výkon rozhodnutí podala, a povinného, což je osoba, proti níž je řízení vedeno. U povinného má být uvedeno i rodné číslo, pokud ho je možné zjistit.  V minulém volebním období byly podávány návrhy, aby uvedení rodného čísla bylo povinným údajem, ale nesetkalo se to s pochopením. Rodné číslo je významným osobním údajem, jehož znalost by asi skutečně neměla být obecná, neboť by mohlo dojít k jeho zneužití.

     Především však by zde mělo být uvedeno, jaká povinnost má být exekucí vymožena a měla by být stanovena povinnost k náhradě nákladů, a to s jejich vyčíslením, které by mělo být dostatečně konkrétně odůvodněno. Tato část rozhodnutí bývá v řadě případů vyloženě „odbyta“ a je zde řada možností k jejímu napadení a přezkoumání. Někteří exekutoři se totiž s vyčíslením svých nákladů moc nepářou a používají skutečně ostrou tužku, přičemž odůvodnění těchto nákladů považují za zbytečnost či dokonce za přepych, který si vůči povinným nemusí dovolit.

     Způsob stanovení odměny a náhrad soudního exekutora je rozveden ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., která byla opakovaně novelizována a upravována. Odměna se vypočítává z vymáhané částky, při vymáhání jiné povinnosti je stanovena paušálem. Mimoto může požadovat náhradu hotových výdajů, a to buď paušálně nebo ve výši prokazatelně doložených nákladů. Vedle toho může exekutor požadovat v odůvodněných případech náhradu za ztrátu času nebo za doručení písemnosti. Prostě a jasně řečeno, jen málokde na světě mají exekutoři možnost dosáhnout na takové odměny a náhrady jako u nás! A to ještě připočtěme náklady oprávněného, zejména za právní zastoupení, i když se počítá v poloviční výši oproti původnímu nalézacímu řízení. V jiných zemích však tyto náklady se nepřiznávají vůbec nebo jen v minimální výši. Pak se pochopitelně nelze divit, že tyto náklady v souhrnu mnohdy převyšovaly vymáhanou částku. I když v poslední době se výše přiznávaných nákladů poněkud snížila, a to zejména pod tlakem veřejnosti na ministerstvo spravedlnosti, stále jsou výraznou zátěží pro řadu dlužníků, kteří se zpravidla nedokáží z této situace sami dostat.

     Na závěr příkazu musí být uveden datum jeho vydání, podpis exekutora a především poučení o námitkách. Námitky jsou opravným prostředkem proti tomuto příkazu a je nutno je podat do 8 dnů od jeho doručení. O těchto námitkách by měl rozhodnout exekutor, jestliže jim však zcela nevyhoví, musí je bez zbytečného odkladu soudu, který o nich musí do 15 dnů rozhodnout. Ovšem už jsem se setkala s tím, že poučení o námitkách také chybělo anebo bylo neúplné. .Zřejmě uvedení správného poučení považují za zbabělost, proč by si měl někdo podávat takové odvolání proti jejich těžce získaným penízkům?  Nebo možná chtějí, aby se dlužníci sami vzdělávali a po nocích si četli exekuční řád a další právní předpisy, a ještě k tomu aby sledovali pečlivě jejich četné novely, aby o něco zajímavého nepřišli.

    A vůbec, asi takovým závěrečným mottem pro všechny by mohlo být: „Nemůžete usnout? Čtěte pravidelně Sbírku zákonů vždy předtím, než půjdete spát, a uvidíte, že se tak naštvete, že se Vám vůbec nebude chtít spát! Doporučuje deset z devíti soudních exekutorů!“